Vypočítejte tlakové rozdíly na zakřivených kapalinových rozhraních pomocí rovnice Younga-Laplace. Zadejte povrchové napětí a hlavní poloměry zakřivení pro analýzu kapek, bublin a kapilárních jevů.
ΔP = γ(1/R₁ + 1/R₂)
ΔP = 0.072 × (1/0.001 + 1/0.001)
ΔP = 0.072 × (1000.00 + 1000.00)
ΔP = 0.072 × 2000.00
ΔP = 0.00 Pa
Tato vizualizace ukazuje zakřivenou rozhraní s hlavními poloměry zakřivení R₁ a R₂. Šipky ukazují rozdíl tlaku na rozhraní.
Young-Laplaceova rovnice je základní vzorec v mechanice tekutin, který popisuje tlakový rozdíl na zakřiveném rozhraní mezi dvěma tekutinami, jako je rozhraní kapalina-plyn nebo kapalina-kapalina. Tento tlakový rozdíl vzniká v důsledku povrchového napětí a zakřivení rozhraní. Náš Řešitel Young-Laplaceovy rovnice poskytuje jednoduchý a přesný způsob, jak tento tlakový rozdíl vypočítat zadáním povrchového napětí a hlavních poloměrů zakřivení. Ať už studujete kapky, bubliny, kapilární akci nebo jiné povrchové jevy, tento nástroj nabízí rychlá řešení složitých problémů s povrchovým napětím.
Rovnice, pojmenovaná po Thomasu Youngovi a Pierrem-Simonu Laplaceovi, kteří ji vyvinuli na počátku 19. století, je zásadní v mnoha vědeckých a inženýrských aplikacích, od mikrofluidiky a materiálové vědy po biologické systémy a průmyslové procesy. Pochopením vztahu mezi povrchovým napětím, zakřivením a tlakem mohou výzkumníci a inženýři lépe navrhovat a analyzovat systémy zahrnující tekutinová rozhraní.
Young-Laplaceova rovnice vztahuje tlakový rozdíl na tekutém rozhraní k povrchovému napětí a hlavním poloměrům zakřivení:
Kde:
Pro sférické rozhraní (například kapku nebo bublinu), kde , se rovnice zjednoduší na:
Povrchové napětí ():
Hlavní poloměry zakřivení ( a ):
Tlakový rozdíl ():
Značková konvence pro Young-Laplaceovu rovnici je důležitá:
Plochý povrch: Když se kterýkoli poloměr blíží nekonečnu, jeho příspěvek k tlakové diference se blíží nule. Pro zcela plochý povrch (), .
Cylindrický povrch: Pro cylindrický povrch (například kapalina v kapilární trubici) je jeden poloměr konečný (), zatímco druhý je nekonečný (), což dává .
Velmi malé poloměry: Na mikroskopických měřítkách (např. nanokapky) mohou být další efekty, jako je napětí na hranici, významné a klasická Young-Laplaceova rovnice může vyžadovat úpravy.
Teplotní efekty: Povrchové napětí obvykle klesá s rostoucí teplotou, což ovlivňuje tlakový rozdíl. V blízkosti kritického bodu se povrchové napětí blíží nule.
Tenzidy: Přítomnost tenzidů snižuje povrchové napětí a tím i tlakový rozdíl na rozhraní.
Náš kalkulátor poskytuje jednoduchý způsob, jak určit tlakový rozdíl na zakřivených tekutých rozhraních. Postupujte podle těchto kroků, abyste získali přesné výsledky:
Zadejte povrchové napětí ():
Zadejte první hlavní poloměr zakřivení ():
Zadejte druhý hlavní poloměr zakřivení ():
Zobrazte výsledek:
Kopírujte nebo sdílejte výsledky:
Young-Laplaceova rovnice má mnoho aplikací v různých vědeckých a inženýrských oborech:
Rovnice je zásadní pro pochopení chování kapek a bublin. Vysvětluje, proč menší kapky mají vyšší vnitřní tlak, což řídí procesy jako:
Young-Laplaceova rovnice pomáhá vysvětlit a kvantifikovat kapilární vzestup nebo pokles:
V medicíně a biologii se rovnice používá pro:
Aplikace ve vývoji materiálů zahrnují:
Mnoho průmyslových aplikací spoléhá na pochopení tlakových rozdílů na rozhraní:
Zvažte sférickou kapku vody o poloměru 1 mm při 20°C:
To znamená, že tlak uvnitř kapky je o 144 Pa vyšší než tlak okolního vzduchu.
Ačkoli je Young-Laplaceova rovnice základní, existují alternativní přístupy a rozšíření pro specifické situace:
Kelvinova rovnice: Vztahuje parciální tlak nad zakřiveným kapalným povrchem k tomu nad plochým povrchem, užitečná pro studium kondenzace a odpařování.
Gibbs-Thomsonův efekt: Popisuje, jak velikost částic ovlivňuje rozpustnost, bod tání a další termodynamické vlastnosti.
Helfrichův model: Rozšiřuje analýzu na elastické membrány, jako jsou biologické membrány, zahrnující ohybovou tuhost.
Numerické simulace: Pro složité geometrie mohou být výpočetní metody, jako jsou metody objemu tekutiny (VOF) nebo metody úrovňové sady, vhodnější než analytická řešení.
Molekulární dynamika: Na velmi malých měřítkách (nanometry) se předpoklady kontinuity rozpadnou a molekulární dynamické simulace poskytují přesnější výsledky.
Vývoj Young-Laplaceovy rovnice představuje významný milník v pochopení povrchových jevů a kapilarity.
Studium kapilární akce sahá až do starověku, ale systematické vědecké zkoumání začalo v období renesance:
Rovnice, jak ji známe dnes, vznikla z práce dvou vědců, kteří pracovali nezávisle:
Thomas Young (1805): Publikoval "Esej o soudržnosti tekutin" v Philosophical Transactions of the Royal Society, kde představil koncept povrchového napětí a jeho vztah k tlakovým rozdílům na zakřivených rozhraních.
Pierre-Simon Laplace (1806): Ve své monumentální práci "Mécanique Céleste" vyvinul matematický rámec pro kapilární akci, odvozením rovnice, která vztahuje tlakový rozdíl k zakřivení.
Kombinace Youngových fyzikálních poznatků a Laplaceovy matematické rigoróznosti vedla k tomu, co nyní nazýváme Young-Laplaceovou rovnicí.
V průběhu následujících století byla rovnice upravována a rozšiřována:
Dnes zůstává Young-Laplaceova rovnice základním kamenem interfacial science a neustále nachází nové aplikace, jak technologie postupuje do mikro a nano měřítek.
Zde jsou implementace Young-Laplaceovy rovnice v různých programovacích jazycích:
1' Excel vzorec pro Young-Laplaceovu rovnici (sférické rozhraní)
2=2*B2/C2
3
4' Kde:
5' B2 obsahuje povrchové napětí v N/m
6' C2 obsahuje poloměr v m
7' Výsledek je v Pa
8
9' Pro obecný případ se dvěma hlavními poloměry:
10=B2*(1/C2+1/D2)
11
12' Kde:
13' B2 obsahuje povrchové napětí v N/m
14' C2 obsahuje první poloměr v m
15' D2 obsahuje druhý poloměr v m
16
1def young_laplace_pressure(surface_tension, radius1, radius2):
2 """
3 Vypočítá tlakový rozdíl pomocí Young-Laplaceovy rovnice.
4
5 Parametry:
6 surface_tension (float): Povrchové napětí v N/m
7 radius1 (float): První hlavní poloměr zakřivení v m
8 radius2 (float): Druhý hlavní poloměr zakřivení v m
9
10 Návrat:
11 float: Tlakový rozdíl v Pa
12 """
13 if radius1 == 0 or radius2 == 0:
14 raise ValueError("Poloměry musí být nenulové")
15
16 return surface_tension * (1/radius1 + 1/radius2)
17
18# Příklad pro sférickou kapku vody
19surface_tension_water = 0.072 # N/m při 20°C
20droplet_radius = 0.001 # 1 mm v metrech
21
22# Pro kouli jsou oba poloměry stejné
23pressure_diff = young_laplace_pressure(surface_tension_water, droplet_radius, droplet_radius)
24print(f"Tlakový rozdíl: {pressure_diff:.2f} Pa")
25
1/**
2 * Vypočítá tlakový rozdíl pomocí Young-Laplaceovy rovnice
3 * @param {number} surfaceTension - Povrchové napětí v N/m
4 * @param {number} radius1 - První hlavní poloměr zakřivení v m
5 * @param {number} radius2 - Druhý hlavní poloměr zakřivení v m
6 * @returns {number} Tlakový rozdíl v Pa
7 */
8function youngLaplacePressure(surfaceTension, radius1, radius2) {
9 if (radius1 === 0 || radius2 === 0) {
10 throw new Error("Poloměry musí být nenulové");
11 }
12
13 return surfaceTension * (1/radius1 + 1/radius2);
14}
15
16// Příklad pro rozhraní voda-vzduch v kapilární trubici
17const surfaceTensionWater = 0.072; // N/m při 20°C
18const tubeRadius = 0.0005; // 0.5 mm v metrech
19// Pro cylindrický povrch je jeden poloměr poloměr trubice, druhý je nekonečný
20const infiniteRadius = Number.MAX_VALUE;
21
22const pressureDiff = youngLaplacePressure(surfaceTensionWater, tubeRadius, infiniteRadius);
23console.log(`Tlakový rozdíl: ${pressureDiff.toFixed(2)} Pa`);
24
1public class YoungLaplaceCalculator {
2 /**
3 * Vypočítá tlakový rozdíl pomocí Young-Laplaceovy rovnice
4 *
5 * @param surfaceTension Povrchové napětí v N/m
6 * @param radius1 První hlavní poloměr zakřivení v m
7 * @param radius2 Druhý hlavní poloměr zakřivení v m
8 * @return Tlakový rozdíl v Pa
9 */
10 public static double calculatePressureDifference(double surfaceTension, double radius1, double radius2) {
11 if (radius1 == 0 || radius2 == 0) {
12 throw new IllegalArgumentException("Poloměry musí být nenulové");
13 }
14
15 return surfaceTension * (1/radius1 + 1/radius2);
16 }
17
18 public static void main(String[] args) {
19 // Příklad pro mýdlovou bublinu
20 double surfaceTensionSoap = 0.025; // N/m
21 double bubbleRadius = 0.01; // 1 cm v metrech
22
23 // Pro sférickou bublinu jsou oba poloměry stejné
24 // Poznámka: Pro mýdlovou bublinu existují dvě rozhraní (vnitřní a vnější),
25 // takže násobíme 2
26 double pressureDiff = 2 * calculatePressureDifference(surfaceTensionSoap, bubbleRadius, bubbleRadius);
27
28 System.out.printf("Tlakový rozdíl na mýdlové bublině: %.2f Pa%n", pressureDiff);
29 }
30}
31
1function deltaP = youngLaplacePressure(surfaceTension, radius1, radius2)
2 % Vypočítá tlakový rozdíl pomocí Young-Laplaceovy rovnice
3 %
4 % Vstupy:
5 % surfaceTension - Povrchové napětí v N/m
6 % radius1 - První hlavní poloměr zakřivení v m
7 % radius2 - Druhý hlavní poloměr zakřivení v m
8 %
9 % Výstup:
10 % deltaP - Tlakový rozdíl v Pa
11
12 if radius1 == 0 || radius2 == 0
13 error('Poloměry musí být nenulové');
14 end
15
16 deltaP = surfaceTension * (1/radius1 + 1/radius2);
17end
18
19% Příklad skriptu pro výpočet a vykreslení tlaku vs. poloměr pro kapky vody
20surfaceTension = 0.072; % N/m pro vodu při 20°C
21radii = logspace(-6, -2, 100); % Poloměry od 1 µm do 1 cm
22pressures = zeros(size(radii));
23
24for i = 1:length(radii)
25 % Pro sférické kapky jsou oba hlavní poloměry stejné
26 pressures(i) = youngLaplacePressure(surfaceTension, radii(i), radii(i));
27end
28
29% Vytvoření log-log grafu
30loglog(radii, pressures, 'LineWidth', 2);
31grid on;
32xlabel('Poloměr kapky (m)');
33ylabel('Tlakový rozdíl (Pa)');
34title('Young-Laplaceův tlak vs. velikost kapky vody');
35
1#include <iostream>
2#include <stdexcept>
3#include <cmath>
4#include <iomanip>
5
6/**
7 * Vypočítá tlakový rozdíl pomocí Young-Laplaceovy rovnice
8 *
9 * @param surfaceTension Povrchové napětí v N/m
10 * @param radius1 První hlavní poloměr zakřivení v m
11 * @param radius2 Druhý hlavní poloměr zakřivení v m
12 * @return Tlakový rozdíl v Pa
13 */
14double youngLaplacePressure(double surfaceTension, double radius1, double radius2) {
15 if (radius1 == 0.0 || radius2 == 0.0) {
16 throw std::invalid_argument("Poloměry musí být nenulové");
17 }
18
19 return surfaceTension * (1.0/radius1 + 1.0/radius2);
20}
21
22int main() {
23 try {
24 // Příklad pro kapku rtuti
25 double surfaceTensionMercury = 0.485; // N/m při 20°C
26 double dropletRadius = 0.002; // 2 mm v metrech
27
28 // Pro sférickou kapku jsou oba poloměry stejné
29 double pressureDiff = youngLaplacePressure(surfaceTensionMercury, dropletRadius, dropletRadius);
30
31 std::cout << "Tlakový rozdíl uvnitř kapky rtuti: "
32 << std::fixed << std::setprecision(2) << pressureDiff
33 << " Pa" << std::endl;
34
35 // Příklad pro cylindrické rozhraní (například v kapilární trubici)
36 double tubeRadius = 0.0001; // 0.1 mm
37 double infiniteRadius = std::numeric_limits<double>::max();
38
39 double capillaryPressure = youngLaplacePressure(surfaceTensionMercury, tubeRadius, infiniteRadius);
40
41 std::cout << "Tlakový rozdíl v kapiláře rtuti: "
42 << std::fixed << std::setprecision(2) << capillaryPressure
43 << " Pa" << std::endl;
44 }
45 catch (const std::exception& e) {
46 std::cerr << "Chyba: " << e.what() << std::endl;
47 return 1;
48 }
49
50 return 0;
51}
52
1#' Vypočítá tlakový rozdíl pomocí Young-Laplaceovy rovnice
2#'
3#' @param surface_tension Povrchové napětí v N/m
4#' @param radius1 První hlavní poloměr zakřivení v m
5#' @param radius2 Druhý hlavní poloměr zakřivení v m
6#' @return Tlakový rozdíl v Pa
7#' @examples
8#' young_laplace_pressure(0.072, 0.001, 0.001)
9young_laplace_pressure <- function(surface_tension, radius1, radius2) {
10 if (radius1 == 0 || radius2 == 0) {
11 stop("Poloměry musí být nenulové")
12 }
13
14 return(surface_tension * (1/radius1 + 1/radius2))
15}
16
17# Příklad: Porovnejte tlakové rozdíly pro různé kapaliny se stejnou geometrií
18liquids <- data.frame(
19 name = c("Voda", "Ethanol", "Rtuť", "Benzín", "Krevní plazma"),
20 surface_tension = c(0.072, 0.022, 0.485, 0.029, 0.058)
21)
22
23# Vypočítat tlak pro sférickou kapku o poloměru 1 mm
24droplet_radius <- 0.001 # m
25liquids$pressure <- sapply(liquids$surface_tension, function(st) {
26 young_laplace_pressure(st, droplet_radius, droplet_radius)
27})
28
29# Vytvoření sloupcového grafu
30barplot(liquids$pressure, names.arg = liquids$name,
31 ylab = "Tlakový rozdíl (Pa)",
32 main = "Laplaceův tlak pro 1 mm kapky různých kapalin",
33 col = "lightblue")
34
35# Tisk výsledků
36print(liquids[, c("name", "surface_tension", "pressure")])
37
Young-Laplaceova rovnice se používá k výpočtu tlakového rozdílu na zakřiveném tekutém rozhraní v důsledku povrchového napětí. Je zásadní pro pochopení jevů, jako je kapilární akce, tvorba kapek, stabilita bublin a různé mikrofluidní aplikace. Rovnice pomáhá inženýrům a vědcům navrhovat systémy zahrnující tekutinová rozhraní a předpovídat, jak se budou chovat za různých podmínek.
Menší kapky mají vyšší vnitřní tlak kvůli jejich většímu zakřivení. Podle Young-Laplaceovy rovnice je tlakový rozdíl nepřímo úměrný poloměru zakřivení. Jak se poloměr zmenšuje, zakřivení (1/R) se zvyšuje, což vede k vyššímu tlakovému rozdílu. To vysvětluje, proč menší kapky vody odpařují rychleji než větší a proč se menší bubliny v pěně mají tendenci zmenšovat, zatímco větší rostou.
Teplota ovlivňuje Young-Laplaceovu rovnici především prostřednictvím jejího vlivu na povrchové napětí. U většiny kapalin povrchové napětí klesá přibližně lineárně s rostoucí teplotou. To znamená, že tlakový rozdíl na zakřiveném rozhraní se také sníží, jak teplota stoupá, za předpokladu, že geometrie zůstává konstantní. V blízkosti kritického bodu kapaliny se povrchové napětí blíží nule a Young-Laplaceův efekt se stává zanedbatelným.
Ano, obecná forma Young-Laplaceovy rovnice se vztahuje na jakékoli zakřivené rozhraní, nejen na sférické. Rovnice používá dva hlavní poloměry zakřivení, které mohou být pro ne-sférické povrchy různé. Pro složité geometrie mohou tyto poloměry kolísat z bodu na bod na povrchu, což vyžaduje sofistikovanější matematické zpracování nebo numerické metody k vyřešení pro celou tvarovou rozhraní.
Young-Laplaceova rovnice přímo vysvětluje kapilární vzestup. V úzké trubici zakřivený meniskus vytváří tlakový rozdíl podle rovnice. Tento tlakový rozdíl pohání kapalinu nahoru proti gravitaci, dokud se nedosáhne rovnováhy. Výška kapilárního vzestupu může být odvozena tím, že tlakový rozdíl z Young-Laplaceovy rovnice se rovná hydrostatickému tlaku zvednutého sloupce kapaliny (ρgh), což vede k dobře známému vzorci h = 2γcosθ/(ρgr).
Young-Laplaceova rovnice je obecně přesná až do mikroskopických měřítek (mikrometry), ale na nanoměřítkách se stávají významné další efekty. Ty zahrnují napětí na hranici (na trojfázovém kontaktním bodě), disjunktivní tlak (v tenkých filmech) a molekulární interakce. Na těchto měřítkách se předpoklady kontinuity začínají rozpadat a klasická Young-Laplaceova rovnice může potřebovat korekční členy nebo být nahrazena přístupy molekulární dynamiky.
Ačkoli jsou si příbuzné, tyto rovnice popisují různé aspekty tekutých rozhraní. Young-Laplaceova rovnice vztahuje tlakový rozdíl k zakřivení a napětí na povrchu. Youngova rovnice (někdy nazývaná Youngova relace) popisuje kontaktní úhel, který vzniká, když tekuté-vzdušné rozhraní se setká s pevným povrchem, vztahujíc se k interfacialním napětím mezi třemi fázemi (pevná-vzdušná, pevná-kapalná a kapalná-vzdušná). Obě rovnice byly vyvinuty Thomasem Youngem a jsou zásadní pro pochopení interfacialních jevů.
Tenzidy snižují povrchové napětí adsorpcí na tekutém rozhraní. Podle Young-Laplaceovy rovnice to přímo snižuje tlakový rozdíl na rozhraní. Kromě toho mohou tenzidy vytvářet gradienty povrchového napětí (Marangoni efekty), když jsou nerovnoměrně rozloženy, což způsobuje složité toky a dynamické chování, která nejsou zachycena statickou Young-Laplaceovou rovnicí. To je důvod, proč tenzidy stabilizují pěny a emulze - snižují tlakový rozdíl, který pohání koalescenci.
Ano, Young-Laplaceova rovnice, kombinovaná s gravitačními efekty, může předpovědět tvar visící kapky. V těchto případech je rovnice obvykle napsána v termínech průměrné zakřivení a numericky řešena jako problém s okrajovými podmínkami. Tento přístup je základem pro metodu visící kapky měření povrchového napětí, kde je pozorovaný tvar kapky porovnáván s teoretickými profily vypočítanými z Young-Laplaceovy rovnice.
Pro konzistentní výsledky používejte SI jednotky s Young-Laplaceovou rovnicí:
Pokud používáte jiné jednotkové systémy, zajistěte konzistenci. Například v CGS jednotkách používejte dyne/cm pro povrchové napětí, cm pro poloměry a dyne/cm² pro tlak.
de Gennes, P.G., Brochard-Wyart, F., & Quéré, D. (2004). Kapilárnost a povrchové jevy: Kapky, bubliny, perly, vlny. Springer.
Adamson, A.W., & Gast, A.P. (1997). Fyzikální chemie povrchů (6. vydání). Wiley-Interscience.
Israelachvili, J.N. (2011). Intermolekulární a povrchové síly (3. vydání). Academic Press.
Rowlinson, J.S., & Widom, B. (2002). Molekulární teorie kapilarity. Dover Publications.
Young, T. (1805). "Esej o soudržnosti tekutin". Philosophical Transactions of the Royal Society of London, 95, 65-87.
Laplace, P.S. (1806). Traité de Mécanique Céleste, Doplňková kniha 10.
Defay, R., & Prigogine, I. (1966). Povrchové napětí a adsorpce. Longmans.
Finn, R. (1986). Rovnovážné kapilární povrchy. Springer-Verlag.
Derjaguin, B.V., Churaev, N.V., & Muller, V.M. (1987). Povrchové síly. Consultants Bureau.
Lautrup, B. (2011). Fyzika kontinuální hmoty: Exotické a každodenní jevy v makroskopickém světě (2. vydání). CRC Press.
Jste připraveni vypočítat tlakové rozdíly na zakřivených rozhraních? Vyzkoušejte náš řešitel Young-Laplaceovy rovnice nyní a získejte poznatky o jevech povrchového napětí. Pro další nástroje a kalkulátory v oblasti mechaniky tekutin prozkoumejte naše další zdroje.
Objevte další nástroje, které by mohly být užitečné pro vaši pracovní postup.